ČESKOSLOVENSKÝ ÚSTAV ZAHRANIČNÍ
POMÁHÁME KRAJANŮM OD ROKU 1928
Učitelka, posluchačka
a kronikářka tradic
Jmenuji se Helena Kresová a byla jsem krajanskou učitelkou v Rumunsku, Polsku a v Chorvatsku. V Rumunsku jsem působila od roku 1997 do roku 2001. Na setkáních s krajany žijícími v Rumunsku mě fascinovalo jejich vyprávění o tradovaných rodinných tradicích. Z vyprávění jsem usoudila, že jejich dodržované tradice se příliš neliší od těch, které si jejich předci kdysi dávno přivezli z Čech. Protože jsem o ně projevovala zájem, poskytovali mi moji informátoři, jejich rodiče, prarodiče, sousedé i pamětníci detailní popisy jejich průběhu. a začali mě na ně zvát.
Měla jsem tak možnost být nejen přímým pozorovatelem, ale i vnímat a prožívat jejich strhující slavnostní atmosfétu. Na základě vyprávění mých informátorů jsem rodinné tradice a s nimi spojené pověry i pověrečné praktiky sepsala a v podobě monografie vám je nabízím.
Děkuji ČSÚZu a jeho předsedkyni paní Haně Hlaváčkové za možnost publikovat ji v sekci o tradicích a obřadech Čechů v zahraničí, a tak inspirovat naše krajany k návratu ke kořenům.
Návrat ke kořenům:
tradice a obřady českých krajanů v Rumunsku
Mgr. Helena Kresová ve svém rozsáhlém díle Rodinné obřady Čechů v Rumunsku zpracovala historii, kulturu
a duchovní život české menšiny žijící v rumunském Banátu.
Publikace podrobně popisuje tradice spojené s narozením dítěte, svatebními obřady i pohřebními zvyky a doplňuje je osobními postřehy z terénního výzkumu, fotografiemi a notacemi lidových písní.
Autorka tak uchovává jedinečné svědectví o tom, jak si Češi v rumunských horách dokázali po staletí zachovat jazyk, víru i vlastní kulturní identitu.
Hlavní tematické okruhy díla:
-
Život v českých vesnicích od 19. století po současnost
-
Příčiny zachování české identity
-
Lidová kultura, tradice a pověrečné praktiky
-
Obřady spojené s narozením dítěte
-
Svatební obřady a zvyky
-
Pohřební rituály a víra v posmrtný život
-
Notace lidových písní a fotodokumentace
Autorka čerpala ze svého dlouholetého výzkumu v českých vesnicích Gerník, Svatá Helena, Velký Pereg, Eibentál, Bígr a Berzasca.
Níže uvádíme dvě ukázky z tohoto díla, které přibližují každodenní život a svatební tradice Čechů v rumunském Banátu.
Ukázky z díla Nely Kresové:
Tradice a život české komunity v Banátu
Ukázka z díla Nely Kresové:
Život v českých vesnicích od 19. století po současnost
Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se Banát stal součástí Uherského království, což přineslo českým vesnicím nové obtíže. Maďarština se stala úředním jazykem, ale ve školách se čeština udržela – alespoň z učebnic schválených uherskou vládou.
Po první světové válce připadla většina českých vesnic Rumunsku, které úzce spolupracovalo s Československem. Do Banátu se posílali čeští učitelé a krajanské komunity žily dál svým tradičním životem, v němž hrála klíčovou roli víra, rodina a škola.
Ani období komunistické diktatury Nicolae Ceaușesca nezlomilo jejich odhodlání. I v těch nejodlehlejších vesnicích se kázalo a vyučovalo česky. Po roce 1989 se hranice otevřely, mnozí odešli, ale česká pomoc přinesla nový dech – zavedla elektřinu, opravila silnice i školy.
Český jazyk, zvyky a pohostinnost tak přetrvaly v srdci rumunských hor jako tiché svědectví o síle komunity, která si uchovala svou identitu po více než dvě století.
Česká vesnice v horách rumunského Banátu
Ukázka z díla Nely Kresové, autorky etnografického výzkumu českých komunit v rumunském Banátu.
V případě zájmu o celé dílo nebo konzultaci kontaktujte autorku na: nela.kresova@centrum.cz
Ukázka z díla Nely Kresové:
Svatební obřady a zvyky
Svatební obřady patří mezi nejkrásnější a nejpestřejší lidové tradice. Byly protkány symbolikou, písněmi, rituály i pověrami, které měly novomanželům zajistit štěstí a ochranu. Každý svatební den měl pevně daný řád – od námluv a zásnub až po přestěhování nevěsty do ženichova domu. Každý účastník měl svou roli a obřad se odehrával jako promyšlené představení plné emocí, humoru i úcty k víře.
Uzavření manželství nebylo jen osobní událostí, ale i společenským aktem, který stvrzoval pouto mezi dvěma rodinami a celou vesnicí. V obřadech se propojovaly dávné pohanské zvyky s křesťanskými symboly, přičemž hlavním smyslem bylo potvrzení sounáležitosti, víry a naděje na šťastnou budoucnost. V každé vesnici se svatby stávaly událostí, na kterou se lidé těšili celé měsíce a na kterou se vzpomínalo po celý život.
Svatba byla oslavou života – spojovala lásku, víru i tradici v jediný slavnostní okamžik, který se do paměti komunity zapisoval jako největší rodinný svátek.
Svatba a požehnání novomanželů v Banátu
Ukázka z díla Nely Kresové, autorky etnografického výzkumu českých komunit v rumunském Banátu.
V případě zájmu o celé dílo nebo konzultaci kontaktujte autorku na: nela.kresova@centrum.cz
Máte zájem o podrobnější informace nebo celé dílo?
Autorka Nela Krasová poskytuje ke své práci doplňující materiály i konzultace.
Kontaktujte ji na e-mailu nela.kresova@centrum.cz.