ČSÚZ pomáhá krajanům v zahraniční učit své děti česky

Československý ústav zahraniční od roku 2009 spolupracuje se Českými školami bez hranic, které požádají o příspěvek na své projekty. Letos zařadil do svého seznamu podporovaných projektů Českou školu bez hranic Londýn, která požádala o příspěvek na zaplacení metodika pro zpracování speciálních učebnic pro žáky doplňovacích českých škol v zahraničí.

„ČSÚZ pomáhal České škole bez hranic v Londýně už na úplném začátku a pomohl nám postavit se na vlastní nohy. Nyní se na ČSÚZ obracíme s žádostí o podporu našich učebnic, které potřebují metodickou podporu a úpravy před jejich konečnou prezentací. Jedná se o celou sérii učebnic pro děti od předškolního roku až po žáky 9. tříd. Součástí je také možnost připravit se u nás na zkoušku CCE z češtiny, tedy na evropsky uznávanou zkoušku z českého jazyka pro dospělé,“ vysvětluje zakladatelka školy v Londýně Zuzana Jungmanová, která ČSÚZ navštívila v polovině srpna. Zatím se děti učí z učebnic z různých zdrojů. „Základní učebnicová řada ale musí být koncepčně jednotná a pocházet od jednoho autorského týmu. Jen tak se vyhneme situaci, kdy žák některou látku vůbec neprobere z důvodu odlišného pojetí výukového materiálu,“ zdůrazňuje ředitelka České školy bez hranic v Londýně. Výukový materiál by měl vycházet ze zkušeností s bilingvním prostředím a měl by být upraven metodiky pro 1. a 2. stupeň tak, aby se dal využít v různých podmínkách – s ohledem na počet dětí ve třídě, jejich jazykové dovednosti, časovou dotaci, domácí přípravu i individuální práci s rodiči. Metodika by tedy byla klíčem k využití v široké škále odlišných skupin.

V Londýně Českou školu bez hranic založila tehdy devětadvacetiletá výtvarnice Zuzana Jungmanová v roce 2007 pod názvem KidsArtClub. Zpočátku jí půjčovalo své prostory České centrum, ale když se počet dětí rozrostl, bylo nutné hledat něco většího. Za přijatelné nájemné se jí podařilo získat kostelní halu s malou kuchyňkou a sociálním zařízením. Tam se pak každou sobotu učilo 65 dětí z českých nebo smíšených rodin. Později se podařilo pronajmout potřebný prostor v nedaleké anglické škole, kde zůstali deset let. Provoz zajišťovali dobrovolníci a všechny náklady platili rodiče dětí. Největší problém bylo nájemné. Zuzana tedy hledala sponzory a obrátila se na ČSÚZ. „Československý ústav zahraniční nám velmi pomohl. Zaplatil náklady na činnost a zejména nájem v posledních dvou měsících roku 2009. Dostali jsme také knížky, které jsme rozdali dětem k Mikuláši a učebnice do školičky. Pomoc to byla úžasná,“ vzpomíná. Po tvrdém několikaletém boji se propagátorům projektu Česká škola bez hranic podařilo v roce 2010 získat příslib pravidelné finanční podpory z České republiky. V současné době poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pevnou částku na každého žáka a schvaluje granty na mimoškolní aktivity. Je také možnost získat finance na projekty z Ministerstva zahraničí, ale tam se školy musí dělit i s krajanskými spolky.

Teď už jsou v Londýně dvě České školy bez hranic. Ta Zuzanina, do které je přihlášeno 213 studentů všech věkových kategorií, získala nové prostory v renovované školní budově a doufá, že už tam bude nastálo, i když roční nájemné tam stojí kolem 20 000 liber. „Rodiče platí školné. Jeho výše se ale liší. Jsme v systému britské charity a pomáháme všem dětem, které se chtějí učit česky a dozvědět se něco o české historii. Poskytujeme slevy sourozencům, či rodinám s nižšími příjmy. Vyučujeme každou sobotu od 9 do 14 hodin. Celkem máme 35 výukových dní ročně. O chod školy se stará 40 učitelů. Žákům vystavujeme osvědčení což je ekvivalent českých vysvědčení, a když děti přestupují do škol v ČR, už žádné rozdílové zkoušky nedělají. Některé naše děti jsou už zapsány do kmenových škol po celé České republice a během britských prázdnin mohou navštěvovat i školu v ČR,“ popisuje svou školu Zuzana Jungmanová a dodává: „Samozřejmě bychom rádi pokračovali v poskytování co nejkvalitnějšího českého vzdělávání ve Velké Británii a nadále tříbili naše schopnosti, abychom přinášeli dětem v zahraničí to nejlepší.“ Hebr