V ČSÚZ předáno rodině Strnadů oceněníŠkolského spolku Komenský ve Vídni

Už od roku 1872 Češi, kteří přicházeli za prací do Vídně, důsledně pečují prostřednictvím svého krajanského spolku s názvem Školský spolek Komenský o uchování českého jazyka a kultury. Díky tomu jejich děti mají možnost ve Vídni absolvovat vyučování v češtině od mateřské školy po maturitu. Krajané ve Vídni si proto vysoce váží těch, kteří se v průběhu historie zasloužili o udržení existence a rozvíjení těchto škol navzdory všem historickým peripetiím. Jedním z nich byl František Strnad, který se po vytvoření Československé menšinové rady v Rakousku v roce 1925 stal jejím tajemníkem a byl zvolen starostou charitativního spolku České srdce. Dlouhá léta pracoval i ve Školském spolku Komenský a ve 30. letech stanul v jeho čele. Zasloužil se mimo jiné i o zmapování života Čechů v Rakousku od poloviny 19. století a zejména problémů i úspěšných období českých škol ve Vídni. Zemřel v roce 1967.

Jeho nejmladší syn Ing. Jaroslav Strnad a vnuk PhDr. Jaroslav Strnad PhD. přišlí 21. května do Československého ústavu zahraničního převzít Pamětní plaketu a diplom jako ocenění toho, co rodina Strnadů v průběhu uplynulého století vykonala ve prospěch krajanů v Rakousku.

Ocenění mu předala předsedkyně ČSÚZ Hana Hlaváčková, která je zároveň místostarostkou Školského spolku Komenský ve Vídni. Poděkovat za práci pro krajanskou komunitu přišla i Mgr. Michaela Burdková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, která se podílí na zajištění spolupráce s krajanskými školami v zahraničí. Ing Jaroslav Strnad, který letos v březnu oslavil sté narozeniny, se pak na besedě s několika členy ČSÚZ rozpovídal o svém dlouhém nevšedním životě.

Narodil se ve Vídni, kde až do roku 1941 chodil do české školy Školského spolku Komenský. Pak ale byla budova školy zabrána pro německou armádu a vyučování zrušeno. Žáci mající českou, tehdy tedy protektorátní státní příslušnost měli ale možnost odjet dostudovat v Protektorátu Čechy a Morava. Jaroslav využil této možnosti a Spolek Komenský mu zařídil v Praze ubytování v konviktu v Dejvicích. Pak byl ale i konvikt zabrán pro německou armádu. Jaroslav měl štěstí, že v Praze byli jeho bratři a mohl bydlet u nich. Dostudoval v Praze na Vinohradech, ale těsně před maturitou byli studenti povoláni na pracovní úřad a hrozilo jim totální nasazení. Naštěstí Jaroslava nevybrali a mohl odmaturovat. Tím jeho problémy ovšem neskončily. Po maturitě odjel do Vídně, kde se o něj také hned zajímal pracovní úřad a poslal ho pracovat do podniku Knorr, kde zůstal do konce války. Byl zařazen jako poslíček a měl rozvážet po Vídni víno. V té době, od září 1944 až do konce března 1945 spojenci Vídeň bombardovali. Zejména ty okresy, kde byl průmysl. Poslední nálet byl kobercový a Jaroslav viděl, jak bomba zasáhla protější dům v ulici, kde bydlel. Naštěstí všichni z jeho rodiny vyvázli živí a zdraví. Hned po osvobození pak jel do Prahy zapsat se na vysokou školu. Podařilo se mu zařadit se ještě do letního semestru na Vysoké obchodní škole, kterou pak vystudoval.

Následovaly dva roky vojny, brigáda v lese, práce figuranta u zeměměřičů a nakonec začal pracovat jako účetní v Meoptě. Pak přešel do Výzkumného ústavu strojírenské technologie, odkud se v roce 1980 dostal do VÚ financí, kde pracoval až do důchodu v roce 1990.

Ing. Jaroslav Strnad vzpomínal i na repatriaci Čechů z Rakouska v roce 1946. Do ČSR se tehdy přestěhovalo asi 11 tisíc českých Vídeňáků. Československá vláda je, stejně jako repatrianty z jiných zemí, posílala hlavně do vesnic či malých měst v pohraničních oblastech. Ale problém byl v tom, že v mnoha případech šlo o živnostníky, kteří potřebovali k úspěšnému výkonu svého řemesla město s větší koncentrací obyvatel.

To všechno o svém životě, životě své rodiny, ale hlavně o životě krajanské menšiny v Rakousku a Školského spolku Komenský ve Vídni si budeme moci přečíst ve sborníku, který pan Strnad sepisuje na základě svých prožitků ale zejména údajů z deníků a zápisků svého otce. Účastníci nevšedního setkání s dvěma zástupci rodiny Strnadů mu popřáli pevné zdraví a brzké dokončení knížky, na kterou se začali těšit.

Na snímku zleva tajemnice Božena Zychová, Ing. Jaroslav Strnad, za ním jeho syn PhDr. Jaroslav Strnad PhD., předsedkyně ČSÚZ Hana Hlaváčková a členka správního výboru PhDr. Helena Briardová