Krajané jsou mostem mezi Českem a světem

Několik desítek zástupci Čechů žijících a pracujících v zahraničí se 12. září sešlo v budově Poslanecké sněmovny PČR na další z konferencí, kde mají možnost hovořit o svých problémech a aktuálních tématech, jako je podpora české komunity v zahraničí, zkvalitňování výuky češtiny či letos nově zaváděná korespondenční volba. Československý ústav zahraniční na konferenci zastupovala předsedkyně Hana Hlaváčková a účastníky informovala o současných aktivitách ČSÚZ, který spolupracuje s krajany od roku 1928.

Letos se na konferenci sjeli krajané ze šestnácti zemí (Rakouska, SRN, Ukrajiny, Švýcarska, Kanady, USA, Rumunska, Srbska, Nizozemska, Chorvatska, Švédska, Francie, Irska, Británie, Izraele a JAR)., Sokolové, novináři, učitelé z krajanských škol, vedoucí souborů či funkcionáři krajanských spolků. Úvodem je pozdravila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová-Adamová a vyslovila uspokojení nad tím, že se podařilo přijmout zákon umožňující letos krajanům volit korespondenčně. Předseda podvýboru sněmovny pro spolupráci s krajany Roman Bělor podotkl, že krajané mají často větší zájem o dění v ČR a někdy jsou o něm informováni lépe než Češi, kteří tady žijí.

I předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Eliška Hašková Coolidge zdůraznila význam udržování národní identity, která je nezbytná pro úspěch národa ve všech oblastech. Zákon o korespondenční volbě, který byl v jednání dvě desetiletí ocenil také předseda senátní komise pro krajany Tomáš Czernin a vyjádřil podporu připravované novele zákona o státním občanství. Velvyslanec Jaroslav Olša, který zastupoval zmocněnce MZV pro krajany Jiřího Krátkého požádal zástupce krajanských spolků, aby Národnímu archivu věnovali vzorky krajanských periodik a spolkové archivy. Tak se zpřístupní novinářům, aby mohli více informovat veřejnost o životě Čechů v zahraničí. Řečníci se shodli, že všude se najdou příklady Čechů, kteří využili své schopnosti a talent a dosáhli značných úspěchů. Krajané jsou vlastně českými vyslanci v zahraničí.

Po úvodních vystoupeních dostali slovo zástupci krajanských spolků. Předtím ale dvě významné krajanky převzaly Ocenění za dlouholetou činnost pro krajanské komunity. Eva Svobodová ze Švýcarska získala ocenění za svou práci v Sokole. Řadu let byla starostkou Sokola Solothurn a do loňska i předsedkyní sokolské župy. Zuzana Svobodová z Británie se věnuje novinařině jako redaktorka BBC, působí ve Společnosti pro vědy a umění v Londýně, kde je od roku 2020 předsedkyní a vydala několik publikací.

Následovala vystoupení krajanů. Olha Boičenko a Artem Dikusar ze spolku Bohemians hovořili o Češích žijících mnoho desetiletí na Ukrajině. Část jich asimilovala, ale mnoho jich dbalo o udržení češtiny, ačkoliv ve školách byla od šedesátých letech 20. století výuka češtiny zakázaná. Děti se ji učili doma po vyučování. Po roce 2014 umožnila ČR reemigraci a navrátilcům zajistila ubytování a materiální pomoc. Jenže tito „staří“ reemigranti mají dnes problém s prodloužením povolení k pobytu, které bylo vydáno na deset let, a také se získáním českého občanství. Čeští repatrianti mají dnes v ČR často horší podmínky, než ukrajinští uprchlíci v posledních třech letech.

O problémech krajanů v rumunském Banátu, kde v šesti vesnicích žije 1200 Čechů, hovořila Vlasta Lazu. Mladí tam odcházejí do měst a staří umírají. Všeobecně ale situace krajanů v Rumunsku není špatná. Žije tam šestnáct národních menšin a všechny mají své zastoupení v rumunském parlamentu. Z rumunského rozpočtu jsou placeni jejich učitelé. Kromě banátských vesnic se čeština učí také v Temešváru a Aradu, jinde je volitelná jako cizí jazyk.

Další účastníci vyprávěli o založení místních oddílů a činnosti Sokola v Rakousku a Švýcarsku. Hovořilo se také o projektu Československé stopy ve světě. Jedním z cílů organizátorů je přesně zmapovat památníky, budovy a vůbec místa v zahraničí spojená s Československem. Krajané teď mají možnost podílet se na vytvoření seznamu českých památek ve světě, který dosud neexistuje. Markéta Slepčíková z Toronta představila dvacetiminutové krajanské televizní vysílání TV Nová vize, které vzniklo v prvním desetiletí 21. Století, a vysílá programy pro krajanskou komunitu v Kanadě. Informuje o aktivitách krajanů, o úspěších jejich firem, o vystoupeních českých umělců v Kanadě apod.

Závěrem setkání mohli účastníci shlédnout české dokumentární filmy z cyklu České kořeny, který tvoří mozaiku příběhů Čechů žijících v zahraničí.

Hebr