„Letem americkým světem“- tak nazval svou třetí přednášku o krajanech 16. května 2024 v ČSÚZ politolog a historik PhDr. Martin Nekola, Ph.D. Hledat stopy krajanů jezdí do USA dva až třikrát ročně. Navštívil tak už všech padesát států USA, včetně jejich hlavních měst a prostudoval tam státní archivy. Ve svém expozé stručně pohovořil o jednotlivých amerických městech, kam v období od roku 1848 do začátku první světové války přišlo několik set tisíc českých a slovenských přistěhovalců, které přilákala nabídka 65 hektarů kvalitní půdy. Češi velmi rychle začali v Americe hospodařit, postavili domy, kostely, hospody, založili si české spolky a vydávali české tiskoviny. Městečka, která vytvořili, dodnes nesou česká jména Karlin, Malin, Libuse, Kolin….
Úvodem Dr. Nekola připomněl, že do Ameriky přijelo v období 1848 až 1914 až 350 tisíc přistěhovalců z Čech a Moravy. Cestovali lodí, přičemž na plachetnici trvala cesta čtyři až pět týdnů, na parnících pak týdny tři. Statistiky z tehdejší doby uvádějí, že v období 1870 až 1900 ve státech USA žilo celkem 156 tisíc Čechů. Byli zkušení zemědělci nebo řemeslníci a velkým lákadlem pro ně byl nárok na 160 akrů (cca 65 ha) půdy, kterou americká vláda přidělovala každému přistěhovalci. V rakouskouherské monarchii měla nejúrodnější půdu šlechta a církev a čeští a moravští zemědělci se museli spokojit se zbývajícím málem. V Americe dostali kvalitní panenskou půdu. Žádaní byli v Americe i čeští řemeslníci.
Letos v březnu vydal Dr. Nekola publikaci „Metropole české Ameriky“, ve které se čtenář může seznámit s americkými městy, kde žijí větší počty obyvatel českého původu. Letem světem pak s nimi přednášející seznámil i účastníky přednášky v ČSÚZ. Zdůraznil, že přistěhovalci z Čech a Moravy přistávali v Americe v přístavech různých amerických států a své stopy zanechali ve všech čtyřech hlavních regionech USA.
Na Středozápadě se Češi usadili v Kansasu, Nebrasce, Iowě, Minnesotě, Ohiu, či Illinois. Tam se nejvíce shromažďovali ve městě Chicagu, kde jich v letech 1890-1920 žilo, podle dobových statistik, až 200 tisíc a tvořili významnou, i když ne nejpočetnější menšinu. (Německých přistěhovalců žilo v Chicagu přes půl milionu, Irů 300 tisíc a početná byla i italská a polská menšina.) Nicméně právě český přistěhovalec Antonín Čermák byl v letech 1931-33 zvolen starostou města Chicaga. Typické pro Čechy v zahraničí bylo vyhledávání a udržování kontaktů s krajany a zakládání spolků. Jedny z prvních jejich staveb všude, kde se usídlili ve větším počtu, byly hospoda, kostel a sokolovna, tedy místa vhodná pro pořádání společenských setkání. K českému původu se stále hlásí 5 a půl procenta obyvatel Nebrasky, kde už v roce 1907 bylo, jako první v USA zahájeno studium češtiny, dodnes se tam volí česká královna krásy a pořádají se různé folklorní festivaly, kde se servíruje české pivo, koláče nebo svíčková s knedlíkem.
Na Severozápadě našel Dr. Nekola české stopy v Idahu, kde byla úrodná půda díky vládním zavlažovacím projektům. V Montaně u kanadské hranice, kde je krásná příroda, ale tuhé zimy, byla obec nazvaná Kolín. České stopy najdeme i v dokumentech z roku 1917 o jednom z největších důlních neštěstí, kde zahynulo několik Čechů. Čechům se dařilo i v Seattlu ve státě Washington, kde například zakládali pivovary s českým pivem.
Na Jihozápadě (Arizona, Nové Mexiko, Oklahoma, Texas) je velká koncentrace Čechů v Texasu. „Texas je samostatná Amerika. Texané jsou velmi sebevědomí, stát je dobře strukturovaný, má výkonnou ekonomiku, města jsou otevřená vůči zahraničí,“ charakterizoval Dr. Nekola. Čeští přistěhovalci, kteří pocházeli nejčastěji z moravských katolických obcí pod Radhoštěm, tam mířili nejvíc ke Galvestonu a Houstonu. Řemeslníci se usazovali tam, kde se budovala železnice. Čeští Texané si hned, jak se usadili, vytvářeli české školy a dodnes si udržují českou kulturu a znalost češtiny. Své obce pojmenovávali po zakladatelích -Sefcikville, Marekville, Smetanaville a vydávali česká periodika. V Silver City v Novém Mexiku našel Dr. Nekola v knihovně podobiznu senátora a starosty města Františka Veselého narozeného v jižních Čechách. Je tam i město Karlsbad, na místě, kde se našly prameny léčivé vody. Ale lázně se tam pro přílišnou nákladnost neudržely. Naopak sto let existence a aktivity si letos v březnu připomněl spolek Beseda, který v roce 1924 Češi založili v Pasadeně v Kalifornii. A v USA žije i český Sokol. Na letošním sletu v Praze cvičí i krajané z Kansasu a Nebrasky. Čeští krajané si také pečlivě vedou dokumentaci o své historii. Krajanské spolky vedou dokumentaci o významných událostech ze svého života, shromažďují fotografie a předměty dokumentující historii, pečují o české hřbitovy a vedou dokumentaci o pohřbených. Když přijedou do staré vlasti, určitě mají v programu návštěvu míst, kde žili jejich předkové, a hledají jejich domy, které znají ze starých fotografií.
Historik a politolog PhDr. Martin Nekola, Ph.D už cíleně navštívil všechny státy USA a všechna jejich hlavní města a stal se členem klubu těch, kteří se takto s USA seznámili. Jak přiznal, do hlavních měst jel proto, že právě tam jsou archivy, kde jsou soustředěny dokumenty pro jeho bádání o krajanech. Jinak hlavní města amerických států nebývají příliš zajímavá pro pobyt. Většinou v nich nejsou obchodní centra a zábavní podniky, ale sídla státní správy a legislativy. Tyto budovy ale stojí za to vidět. Některé jsou postavené po vzoru antického Kapitolu, ale jiné jsou zcela moderní mrakodrapy a sídlo legislativy v Albany, hlavním městě státu New York, dokonce připomíná spíše kasino.
Autor článku: Hebr
Komentáře