top of page
  • Obrázek autoraČSÚZ

95. výročí Československého ústavu zahraničního

Československý ústav zahraniční se zabývá problematikou péče a spolupráce

s krajany již 95 let. Byl založen 20. prosince 1928 a u jeho zrodu stály osobnosti, jakými byli prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk a Msgr. Jan Šrámek, tehdejší ministr práce a sociální péče. Prvním předsedou se stal univ. doc. JUDr. Jan Auerhan.


Do doby příprav je třeba zahrnout i fakt, že první předseda JUDr. Jan Auerhan, který byl významným členem přípravného výboru k založení ústavu, se stýkal s prezidentem T. G. Masarykem i velmi soukromě jako občasný „pátečník“ a lze usuzovat, že měl osobní mandát prezidenta k přípravám ustavení a k rozvinutí činnosti Československého ústavu zahraničního.


Zrod Československého ústavu zahraničního byl vyvrcholením dlouhotrvajících snah, úsilí a volání po vytvoření spolku, který by komplexně organizoval, zabezpečoval, evidoval, ale i studoval procesy a problémy emigrace a reemigrace, a který by současně koordinoval péči a spolupráci v zájmu krajanských komunit za hranicemi našeho státu – zejména na evropském a americkém kontinentu.



V období let 1928 až 1939 Československý ústav zahraniční mapoval rozptyl krajanů ve světě, zahájil jejich oslovení a rozvinul spolupráci s krajany i jejich spolky. Do povědomí krajanů vstoupil nejen množstvím forem pomocí, péče a spolupráce, ale i významnou publikační činností o životě Čechů a Slováků rozptýlených po všech světadílech.


V roce 1939 musel ústav ukončit svou činnost a válka na dlouhých šest let přerušila

úspěšně nastoupenou práci. Ve vlně zatýkání po atentátu na R. Heydricha byl gestapem

zatčen i předseda Československého ústavu zahraničního JUDr. Jan Auerhan a 9. června

1942 popraven. Po druhé světové válce Československý ústav zahraniční okamžitě obnovil svou činnost. Již 15. května 1945 vytvořili bývalí členové akční výbor a 31. května 1946 se sešla první poválečná valná hromada. Členská základna rychle rostla a 30. dubna 1947 měl Československý ústav zahraniční již více než 1.500 členů. Opět lze v členském registru zahlédnout významná jména, jako např. Jan Masaryk, ministr zahraničních věcí, Hubert Ripka, ministr zahraničního obchodu, Marie Majerová, spisovatelka, Adolf Hoffmeister, výtvarník a spisovatel, Jaroslav Seifert, básník, Milada Horáková, poslankyně a další.


Po roce 1945 se Československý ústav zahraniční orientoval na navázání válkou

přerušených kontaktů a současně až do roku 1950 na plnění úkolů spojených s re-

emigrací přes 220 tisíc krajanů zpět do vlasti. V období let 1948 až 1989 byla činnost Československého ústavu zahraničního z velké části omezována politickým systémem monopolu jedné strany a z toho vycházející zahraničně-politickou orientací. Ústav pod přímým řízením ministerstva zahraničních věcí neplnil zcela své poslání koordinátora pomoci, péče a spolupráce se sdruženími a krajany v zahraničí. Určitou dobu neměl ani funkční volené orgány a členství bylo více než formální. I v této době ale bylo pro krajany uděláno mnoho užitečného a na to pozitivní navázal ČSÚZ v roce 1989, kdy se vymanil ze závislosti na federálním ministerstvu zahraničních věcí a ideologickém stranickém vedení ÚV KSČ.


Od 1. září 1989 působil Československý ústav zahraniční opět jako nezávislé a nepolitické občanské sdružení, mající individuální a kolektivní, domácí i zahraniční

členy, které spolupracuje se všemi krajany bez rozdílu, jestliže o spolupráci mají zájem. Vítězství demokracie a svobody ukončilo období ideologizace vnucené ústavu v metodické a praktické činnosti a vytvořilo příznivé podmínky návratu k původnímu poslání ústavu. Po listopadu 1989 se pak uvolnily všechny zábrany rozvinout spolupráci se všemi krajany. Tyto možnosti ústav plně využil. Krajanům ve světě se omluvil. Od března 1990 měl Československý ústav zahraniční nové stanovy, které byly několikrát novelizovány. Více jak tři desítky let činnosti má už za sebou třetí generace, která po roce 1990 dokázala vrátit ČSÚZ jeho původně zamýšlené poslání. ČSÚZ pokračuje v masarykovské tradici demokratické práce ve prospěch krajanů. Je neodmyslitelně spojený se jménem předsedy Jaromíra Šlápoty, který stál v jeho čele 31 let od poloviny roku 1992 do roku 2023.


V současnosti působí Československý ústav zahraniční jako nezávislý a dobrovolný spolek s novými stanovami. Československý ústav zahraniční pod vedením předsedkyně Hany Hlaváčkové plní své úkoly ve spolupráci se státními a jinými organizacemi, jejichž cíle a zájmy ve vztahu ke krajanům jsou shodné.


Redakčně zpracováno z materiálů

JUDr. Josefa Kolínského

18 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

댓글


bottom of page