0 středoevropském umění v exilu

Historik, iberoamerikanista a člen správního výboru Československého ústavu zahraničního profesor Ivo Barteček je mimo jiné i znalcem a milovníkem umění. „Umění je to nejlepší, co lidstvu zůstává,“zdůrazňuje. Pro členy ČSÚZ už uspořádal několik zajímavých besed o tvorbě českých umělců v zahraničí. Připomíná, že vedle obrazů, které získal stát a které může veřejnost vidět v galeriích, existují soukromé sbírky výtvarného umění, které skrývají obrovské poklady. Jemu samotnému se podařilo si některé soukromé sbírky prohlédnout a je na to velice hrdý. Milovníci umění ale mohou přece jen občas některá díla ze soukromých sbírek oficiálně vidět, a to na aukcích. Proto doporučil chodit na předaukční prohlídky dražených děl.

Pro svou čtvrtou besedu o krajanech a umění, která se konala 15. dubna, si prof. Barteček zvolil téma „středoevropské umění v exilu“. Ale ještě než začal hovořit o jednotlivých exilových středoevropských autorech, ocenil skutečnost, že v roce 1923 se ještě mladé Československé republice podařilo nakoupit francouzská umělecká díla za tehdy mimořádnou cenu pět miliónů korun a vytvořit tak mimořádnou komplexní sbírku, kterou dodnes obdivujeme v Národní galerii v Praze. Připomněl, že při příležitosti 100. výročí jejího získání se konalo několik výstav odkazujících na tuto akvizici a zmínil i uspořádání expozice děl ze soukromých sbírek École de Paris, či výstavu Husa na Kampě z privátní sbírky Dr. Železného.

Prvním zajímavým dílem, se kterým prof. Barteček seznámil, byl portrét slečny Tydlitátové, který se objevil na aukci v roce 2021. Jde o dílo Jana Zrzavého, který odešel v roce 1924 do Paříže, kde vytvořil řadu portrétů. Díky prof. Bartečkovi se česká a francouzská veřejnost mohly seznámit také s portrétem Pavly Osuské, manželky tehdejšího československého velvyslance v Paříži, přezdívaný Československá Mona Lisa. Obraz z roku 1926 byl dlouho nezvěstný, na trhu se objevil začátkem 21. století a dnes je v soukromé sbírce. Několik dní byl vystaven v Obecním domě v Praze a v roce 2022 se konala jeho prezentace na českém velvyslanectví v Paříži za přítomnosti velvyslanců ČR a Slovenska. Zrzavý se v této části své tvorby inspiroval Leonardem da Vinci, například jeho obrazem Dáma s hranostajem. Na Zrzavého obraze má ale P. Osuská v rukou kopretiny.

Dále se účastníci besedy seznámili s Portrétem ženy s chlapcem polské malířky Tamary de Lempické (1898-1980), která svým dílem ovlivnila světové malířství 20. století. Je známá jako propagátorka art deco či jako protagonistka ženství. Ve 30. letech se často objevovala na obálkách časopisů. Žila v Polsku, Rusku, pak zejména v Paříži, kde získala renomé, od roku 1939 žila v USA a v roce 1974 přesídlila do Cuernavaca v Mexiku.

A závěrem přednášky hovořil prof. Barteček o španělském surrealistickém malíři Óscaru Domínguezovi (1906-1957), který odešel do exilu do střední Evropy, aby se zachránil před Frankovým režimem. Několikrát vystavoval v Československu a třetina jeho děl nese patinu Československa.

Z vyprávění prof. Bartečka vyplynulo, že hledání životních příběhů i historie děl exilových umělců se velmi podobá napínavé detektivní práci a někdy se podaří najít obrazy, které byly považovány za zničené, a zprostředkovat jejich výstavu.

Hebr