80. výročí založení ČSÚZ si několik stovek jeho členů a řada osobností českého politického, společenského a kulturního života, které k němu mají přátelský vztah, připomněly 10. listopadu na slavnostním večeru v Klášteře svaté Anežky České v Praze. Ve vzpomínkovém pořadu, který moderoval Jan Čenský, se účastníci večera seznámili s historií, s tím, co ČSÚZ pro Čechy a Slováky žijící v zahraničí dělal v jednotlivých etapách uplynulých osmdesáti let a s projekty, kterými toto nepolitické občanské sdružení pomáhá krajanům udržovat kvalitní výuku češtiny a zachovat jejich kulturní identitu v současné době a v budoucnosti.

 S historií ČSÚZ, jehož založení bylo v roce 1928 jedním z projektů k 10. výročí Československé republiky a o jeho realizaci se zasadil prezident republiky Tomáš G. Masaryk, seznámil účastníky večera děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc., který je členem správního výboru ČSÚZ. Zmínil se o tom, že tvůrci československé státnosti si od vzniku Československa uvědomovali, že „pro jeho budoucí zahraničně politické postavení představují zahraniční Češi jednoho z klíčových partnerů“. Záměrem T.G. Masaryka bylo hledat prostřednictvím krajanů pro mladou republiku podporu v zahraničí a současně získat u samotných zahraničních Čechů podporu budování Československa. Připomněl, že krajané v zahraničí mnohokrát doložili, že i oni se ze svých nových domovů spolupodíleli na osudech mateřské země, že jim záleží na jejím dobrém jménu. ČSÚZ pak usiluje o to, aby byli vnímáni jako její nejlepší vyslanci, kteří jí otevírají vstup do zahraničí a současně zahraničí zprostředkovávají českou kulturu, zdůraznil. „V proměnách doby pominuly ambice politické, pominuly ambice mezinárodně-politické, byly zakládány a mizely ambice hospodářské. V proměnách doby přetrvala spolupráce kulturní“, uvedl prof. Barteček. „Od mateřské země očekávají zahraniční Češi a Slováci naslouchání a podporu pro své kulturní potřeby. Právě v tom je dnešní Československý ústav zahraniční nezastupitelný“, zdůraznil.

„Získali jsme mnoho zkušeností ze setkání s již několika generacemi krajanů - z předválečných let, z roku 1945, 1948, 1968 či dnešních, kteří jsou ve světě za svým posláním, vzděláním, za svou prací. Mají rozdílné názory na život, na Českou republiku, její vystupování ve světě a na to, co od ní očekávají“, uvedl ve svém vystoupení současný předseda ČSÚZ Jaromír Šlápota. Právě s ohledem na tyto rozlišnosti ČSÚZ před sedmnácti lety založil svou dnešní podobu nepolitického občanského sdružení majícího ve svých řadách zastánce nejrůznějších filozofií, příslušníky nejrůznějších politických směrů, kteří ale společně naplňují jeho hlavní cíl. „Po roce 1990, kdy jsme začali vlastně znovu od začátku, v nové filozofii s novými stanovami, jsme si řekli, že bude rozumné zachovat název Československý ústav zahraniční, protože vzrušení, která tehdy probíhala mezi Čechy a Slováky, postupem času zmizí. Stanovili jsme si také, že mezi námi nebude rasová, politická a náboženská nesnášenlivost“, vysvětlil Jaromír Šlápota, který se stal předsedou ČSÚZ v roce 1992, tedy v době, kdy se rozhodovalo o samotné existenci institutu a hlavní bylo získat finanční prostředky na jeho další činnost. „Jsem rád, že naši členové, kteří vycházejí z různých filozofických směrů a na veřejnosti je obhajují, uvnitř ČSÚZ vystupují tak, že nikdy mezi nimi nedochází k nějakým střetům“.

Hlavní současné poslání si ČSÚZ stanovil také s ohledem na existenci různých myšlenkových proudů mezi krajany, které nelze v dohledné době sjednotit. Tím posláním je podporovat vzdělanost dětí v krajanských školách, na níž mají zájem všichni krajané bez rozdílu. V několika uplynulých letech svou podporu směruje zejména do Chorvatska na Daruvarsko, kde se v krajanské škole učí na 300 žáků a v mateřských školách pak další dvě stovky dětí, a do Vídně, kde do české školy chodí od předškolního věku do maturity přes 400 žáků. Prestiž této školy v uplynulých deseti letech trvale vzrůstá. Krajanské školy podporu ČSÚZ ať už v podobě moderního počítačového vybavení učeben, či zajišťování nejnovějších výukových programů, knih, vybavení pro mimoškolní kulturní a sportovní činnost, vysoce oceňují. Když letos starosta Školského spolku Komenský ve Vídni, ing. Karl Hanzl, který se zasloužil o rozvoj české školy ve Vídni, přebíral z rukou ministra zahraničí ČR Cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě, uvedl tisku: „Československý ústav zahraniční pro nás byl a je jedinou doopravdy spolehlivou organizací. Má dlouhodobě stejné obsazení, zná dobře situaci a pomáhá nejen finančně v rámci svých možností, ale také připravováním kontaktů, takže pro naši školu je jednou z nejdůležitějších organizací v ČR a za to je nutno mu poděkovat.“  HEBR