HOME KONTAKT

HISTORIE

  1. ČESKOSLOVENSKÝ ÚSTAV ZAHRANIČNÍ
    byl založen dne 20. prosince 1928 se sídlem v Praze. Při svém vzniku byl a dnes opět je nevládním neziskovým občanským sdružením, zabývajícím se spoluprací s českými krajanskými spolky a sdruženími ve světě. O jeho vznik se zasloužili Tomáš Garrigue Masaryk, prezident ČSR, a Msgre. Jan Šrámek, v roce 1928 ministr sociální péče ve vládě ČSR. Zásluhu měla i Národní rada československá a osobně řada jejích spolupracovníků, zejména JUDr. Jan Auerhan, který byl zvolen prvním předsedou Československého ústavu zahraničního. Členy za téměř osmdesátpět let byla celá řada významných a zajímavých osobností. Za všechny jmenujme spisovatele Aloise Jiráska, Tomáše a Jana Baťu, PhDr. Petra Zenkla, Dr.h.c. Jana Masaryka, JUDr. Miladu Horákovou, Jaroslava Seiferta, prof. Jaroslava Heyrovského, PhDr. Miloše Václava Kratochvíla, prof. PhDr. Josefa Polišenského, DrSc., Otce biskupa Jaroslava Škarvadu, Ing. Eduarda Janotu, PhDr. Libuši Benešovou, aj.

    V letech 1928–1939 Československý ústav zahraniční zmapoval krajanské komunity ve světě, navázal styky s jejich spolky a organizacemi, rozvinul vzájemnou spolupráci a zasloužil se o přiblížení života a potřeb krajanů domácí veřejnosti v Československu. Rozvinul i odbornou publikační činnost a vydával časopis pro krajany, v němž kladl důraz na podporu dobrého vzájemného vztahu vlast – krajané. O krajanech ve světě se hovořilo jako o živé větvi národa doma ve vlasti. Od roku 1934 ČÚZ pořádal tzv. Masarykovy dny československého zahraničí, spojené s výstavami o životě krajanů a s propagací formou přednášek, relací v rozhlase a s články v domácím tisku.

    V letech 1939–1945 byla činnost Československého ústavu zahraničního zakázána. Řada jeho představitelů a členů byla pro své vlastenectví pronásledována, vězněna, a někteří za své přesvědčení položili své životy. Např. předseda ČÚZ JUDr. Jan Auerhan byl v době heydrichiády dne 9.června 1942 popraven. Šéfredaktor časopisu ČÚZ „Krajan“ Jan Týml zemřel v květnu 1945 na následky dlouholetého věznění v koncentračních táborech fašistického Německa.

    Po válce v květnu 1945 se bývalí funkcionáři a členové zasloužili o obnovení činnosti Československého ústavu zahraničního. Rozvinuli ji zejména tím, že s pomocí úřadů otevřeli kancelář Československého ústavu zahraničního, obnovovali zpřetrhané kontakty, a vedle své krajanské činnosti se Československý ústav zahraniční v letech 1946–1949 významně podílel na re-emigraci 220 tisíc krajanů z celého světa do vlasti. V letech 1948–1958 prošel ústav složitým politickým obdobím po únoru 1948. Z jeho členských řad a z řad zaměstnanců byla vyloučena řada osobností a pracovníků, spojených s demokratickým obdobím prvorepublikovým a těsně poválečným, jako např. Milada Horáková a Ivo Ducháček, „odejit“ byl i první poválečný předseda ČÚZ Věnceslav Švihovský, stoupenec a přítel prezidenta Edvarda Beneše. Organizačně byl Československý ústav zahraniční postupně, ale cílevědomě, prorežimním akčním výborem měněn tak, že přestával být občanským sdružením, a v roce 1962 se stal součástí státního orgánu, oddělením uvnitř ministerstva zahraničních věcí. Formálně měl předsedu a výbor, nešlo však o orgány volené, ale jmenované. Řídící osobností byl náměstek ministra zahraničních věcí. Již se nespolupracovalo se všemi krajany na světě, ale jen s prověřenými a socialismu nakloněnými spolky a sdruženími. Činnost ČÚZ byla více propagační a propagandistická. V této etapě se několikrát i zvažovalo zrušení ČÚZ a splynutí s jinou organizací či institucí. Zabránil tomu jen nesouhlas a odpor krajanů a hrstky domácích stoupenců Československého ústavu zahraničního.

    V září 1989 se Československý ústav zahraniční po několikaletém úsilí opět vyčlenil z příslušnosti ke státnímu orgánu, a než se stačilo rozhodnou o jeho „nové" organizační podobě či podřízenosti, přišel listopad 1989, sametová revoluce, po níž se v březnu 1990 Československý ústav zahraniční vrátil ke svému původnímu poslání a postavení. Základy k tomu stavěl od roku 1980 tehdy předseda ČSÚZ PhDr.Miloš Václav Kratochvíl a od roku 1991 současný předseda ČSÚZ pan Jaromír Šlápota v čele nových orgánů ČSÚZ. Od roku 1990 má ústav demokratické stanovy, jsou konány pravidelné valné hromady, na nich jsou voleny orgány ČSÚZ. Stejně demokraticky jsou prováděny všechny činnosti. Péče a spolupráce s krajany probíhá formou realizace velmi konkrétních projektů a ty se v poslední době soustřeďují do několika zemí.

    Československý ústav zahraniční realizoval několik památníků J.A.Komenského a T.G.Masaryka (Německo, Chorvatsko, Ukrajina, Slovensko – společný památník TGM a M.R. Štefánika, Mexiko, Rusko). ČSÚZ podporuje české školy, mateřské školky a školičky. ČSÚZ organizuje každoročně kurs češtiny pro krajany spojený s poznáváním historie a krás vlasti, apod. Zejména je oceňována aktivita ČSÚZ a jeho sponzorů na vybavování tříd a učeben českých škol počítačovou a audiovizuální technikou, vybavování tělocvičen, podpora krajanských folklorních a hudebních souborů apod.

    Představu o Československém ústavu zahraničním dává i závěrečná informace o Čestných členech Československého ústavu zahraničního. Za celou dobu osmdesátileté existence jimi byli prohlášeni:

  2. JUDr. Jan AUERHAN, (1880-1942), zakladatel a první předseda Čs. ústavu zahraničního
    Karel FOLBR, (1847-1945), dlouholetý předseda Sdružení čs.spolků v cizině a člen ČÚZ
    Jan TÝML, (1905-1945), šéfredaktor časopisu ČÚZ „KRAJAN“ v letech 1934-1938
    Innocent HOŠŤÁLEK, (1872-?), funkcionář ČÚZ a předseda Spolku „KOMENSKÝ“ pro podporu Českých škol v zahraničí
    ThDr. Otakar ŠVEC, (1888-1958), předseda Spolku sv.Rafaela a Domoviny zahraničních krajanů
    PhDr. Ing. Jan AUERHAN, Csc., (*1925), v exilu ve Francii, syn prvního předsedy ČÚZ
    Antonín ŠÍDA , (1898-1991), býv.čsl.legionář ve Francii, zasloužilý pracovník odboje
    Dr.Tomáš ČAPEK, (1861-1950), historik krajanské Ameriky, žijící v USA
    JUDr. Milada HORÁKOVÁ, (1901-1950),členka výboru ČÚZ (1946-1948), hrdinka III.odboje
    PhDr. Miloš Václav KRATOCHVÍL, (1904-1988), historik, archivář a spisovatel, předseda ČSÚZ v letech 1980 – 1988
    Dr.h.c. Jan MASARYK, (1886-1948), ministr zahraničních věcí ČSR, v registru členů ČÚZ s číslem 1/1945
    Prof. PhDr. Josef POLIŠENSKÝ, DrSc., (1915-2001), předseda historické komise ČSÚZ , nestor českých historiků
    JUDr. Jan SEDLÁČEK, (1908-1999), ředitel ČÚZ jmenovaný v roce 1936 a ve funkci do roku 1939
    Věnceslav ŠVIHOVSKÝ, (1875-1957), zakládající člen a předseda ČÚZ v letech 1946 – 1949
    František ŠTĚDROŇSKÝ, (1914-1964), pracovník a funkcionář ČÚZ v letech 1945 –1950
    Vlasta VRÁZOVÁ, (1902-1989), členka výboru ČÚZ v letech 1946 – 1948, později předsedkyně Čsl.národní rady americké v USA
    Josef KOLÍNSKÝ, ( *1933), pracovník, tajemník a ředitel ČSÚZ v letech 1990 – 2001
    Prof. Ing. Miroslav PÍCHAL, DrSc., ( *1925), místopředseda ČSÚZ v letech 1993 – 2006

Z HISTORIE ČSÚZ

auerhan

 

JUDr. Jan Auerhan (1880 – 1942),
zakladatel ČSÚZ